Jak vybrat vhodného psa pro Vaše zařízení?

Ačkoli v této době poptávka většinou převyšuje nabídku canisterapeutů, řekněme, že jich máte v okolí několik a všichni by chtěli chodit do Vašeho zařízení. Jak tedy vybrat toho nejlepšího psa pro Vaše klienty?

Fixní versus flexibilní povahové rysy

Předně musíme zdůraznit, že psi mají různé povahy a že každému vyhovuje jiný typ prostředí a práce. Vedeme naše canisterapeuty k tomu, aby povahu svého psa maximálně respektovali a doufáme, že pro to najdeme pochopení i v zařízeních, kam naši canisterapeuté docházejí.

Někteří psi mají spíš fixnější povahu nebo povahové rysy a proto lze říct, že se pro určitý typ práce nehodí. Je ale také mnoho psů, kteří se chovají úplně jinak v různých zařízeních a často tím mile překvapí i své majitele. V domově důchodců se trpělivě nechají hladit babičkami, v dětském domově dovádí s dětmi a v ústavu pro tělesně postižené dokážou v klidu polohovat. Psi na dané prostředí reagují velice citlivě a své chování přizpůsobují okolí.

Doporučení v certifikátech

Z těchto důvodů můžete najít u některých našich psů v certifikátech doporučení na typ práce, pro který se pes hodí nebo naopak nehodí. V žádném případě to neznamená, že pes není vhodný pro canisterapii nebo že je pro klienty nebezpečný. Takové psy u nás necertifikujeme. Znamená to skutečně doporučení a určité upozornění pro zařízení, aby si i laik mohl přečíst, jak psa vnímali zkušební komisaři.

Máme například psy, kteří radost projevují štěkotem, jinými slovy, pro určitá prostředí jsou příliš hluční. V certifikátu proto najdete o tomto poznámku a možná i něco jako "nedoporučujeme k dětem, mohly by se bát".

A teď přichází na řadu selský rozum. Samozřejmě, pokud jsou ve vašem zařízení malé děti, děti s psychickými poruchami, týrané nebo s mentálním postižením, dá se předpokládat, že takový pes by jim nevyhovoval.

Na druhou stranu by mohl výborně fungovat v dětském domově nebo centru, kde jsou děti v podstatě zdravé, odrostlejší, kterým se to dá snadno vysvětlit. Takové děti by si s ním užili spoustu legrace. Pravda, asi by byl "rachot", ale o to tam jde - je potřeba aby se děti odreagovaly a užily si. Velmi klidný pes by takové děti patrně i začal nudit.

Co znamená "vyrovnaná povaha psa"?

Když mluvíme o pohodové a vyrovnané povaze psa, neznamená to, že pes bude netečný. Představa, že na canisterapii se hodí jen psi, kterým "odborně" říkáme "buchtózní" je velice mylná. Klidní, až velmi klidní, psi jsou potřeba na polohování nebo ke klientům, kde lze předpokládat velký strach apod. Je ale opravdu hodně prostředí, kde je potřeba pejsek veselý a živý, který klienty doslova "probudí k životu".

Pod pojmem "klidný pes" tedy mluvíme o tom, že je o psa, kterého "nic nevyvede z míry", nikoli že jde o lenocha, kterého nic nezajímá. Právě naopak, jednou z věcí, které při zkouškách hodnotíme je chuť ke kontaktu s lidmi. Pes, kterého canisterapie nebaví u nás neprojde.

Například u klienta, který je zcela apatický potřebujeme psa, který ho bude motivovat svým přirozeným chováním, nikoli jen na povel. Chceme psa, který do klienta "štouchne čumákem", vecpe mu do ruky míček a doslova ho "donutí," aby si s ním hrál. Čím méně do toho musí zasahovat canisterapeut, tím lépe. Je-li evidentní, že je to pes, kdo si chce hrát, klient "nemá srdce" ho odmítnout a jeho motivace ke spolupráci je pak mnohem vyšší.

Takovým psům říkáme v canisterapii "silně kontaktní," protože sami intenzivně vyhledávají kontakt s lidmi, ale i takový pes má vyrovnanou povahu, protože jej dokáže jeho psovod rychle a bezpečně uklidnit, i když je rozdováděný.

Klíčem je psychický stav klientů

Ačkoli se tedy na první pohled může zdát, že rozhodujícím faktorem je vzhled nebo povaha psa, ve skutečnosti je klíčem k dobrému výběru hlavně posouzení psychického stavu klientů. Určitě nedoporučujeme vzít živého psa ke klientům, kteří nejsou schopni rozumět jeho chování, jsou sami pod velkým stresem nebo trpí psychickými problémy jako jsou strach, fóbie, úzkost apod. Toto ale nelze zaměňovat s přirozeným prvotním strachem ze psa (nebo čehokoli nového), který je klient schopen časem překonat a tento jeho úspěch lze výborně využít jako motivaci k dalšímu rozvoji.

Velikost a typ psa

Při výběru psa zohlednit můžete jeho velikost a délku srsti. Pro práci s tělesně postiženými, tzv. polohování, se hodí velcí psi, kteří svým tělem lépe prohřejí svalstvo klienta. Všude tam, kde potřebujete zlepšit jemnou motoriku se hodí psi s delší srstí, která je příjemná na dotek.

Pokud jsou klienti trvale na lůžku, je vhodné najít menšího psa, kterého k nim můžeme položit. Pro tento účel se používá zvláštní prostěradlo, které zamezí znečištění lůžka, ale umožní klientům přímý kontakt. U větších psů lze určitě vymyslet nějaké "stupátko" tak, aby pes alespoň hlavou dosáhl k ležícímu klientovi, ale řešení s menším psem je rozhodně jednodušší.

I psi se učí a vyvíjí

Na závěr dodejme, že pes může jinak reagovat v novém prostředí, se kterým se teprve seznamuje a jinak v prostředí, které je mu důvěrně známé. Také se postupně naučí znát klienty a ví, co od nich očekávat. Úspěšnost terapie proto nelze hodnotit hned po první intervenci, ale například po 3. - 5.

  ©2009 Web design:
www.preklady-korektury-webdesign.cz

©2009 Obsah:
Anitera o.p.s.

Všechna práva vyhrazena.